Jogurty jsou velmi hodnotnou složkou výživy zejména proto, že jsou významným zdrojem kvalitních živočišných bílkovin a mléčného vápníku. Přítomné jogurtové bakterie příznivě upravují složení střevní mikroflóry, a tím pozitivně ovlivňují metabolické procesy trávícího traktu.

První moderní výrobu jogurtu uskutečnil v Barceloně lékař Isaac Carasso, který svou značku pojmenoval po svém malém synovi Danielovi jako Danone. 
„Při výrobě prvních jogurtů použil Isaac Carasso mléčné bakterie z Pasteurova ústavu. Hlavním důvodem tohoto počinu byla podvýživa a četný výskyt střevních chorob, které tehdy trápily malé děti v Barceloně. Inspirací mu bylo tradiční balkánské jídlo, tedy jogurt, a práce ruského badatele Ilji Iljiče Mečnikova, který získal v roce 1908 Nobelovu cenu,“ vysvětluje PhDr. Petr Kopáček, Public Affairs Manager ze společnosti Danone. „Tento slavný vědec zkoumal příčinu dlouhověkosti obyvatel v Bulharsku, Turecku a Arménii. Jako první vyslovil hypotézu, že onen pozitivní vliv mohou mít dva kmeny bakterií obsažené v kysaném mléku. Tyto kmeny, identifikované jako Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus, žijí ve fermentovaných mléčných výrobcích v symbióze a působí pozitivně na velmi důležitou bakteriální mikroflóru ve střevech.“

První ovocné jogurty byly vyrobené v ČR

Dalším důležitým milníkem ve výrobě jogurtů lze označit rok 1933, kdy byl v pražské Radlické mlékárně poprvé vyroben a také patentován jogurt s ovocnou složkou. Ovocné jogurty jsou vyráběny přidáním ovocné složky k jogurtu v prostorách mlékárny. Na počátku jejich éry bylo možné vybírat jen z několika základních ovocných příchutí. Typická byla jahoda či meruňka. Poté se jejich nabídka postupně rozšiřovala.
„Dneska v obchodech najdete jogurty obohacené jak o ovoce tradiční, tak i exotické. Dalšími alternativami jsou kombinované příchutě (např. mix ovoce se zeleninou, s bylinkami, extrakty či kořením), nebo dezertní příchutě (např. vanilka, čokoláda, karamel), cereálie, oříšky či různá semínka,“ vysvětluje Miloš Michalec ze společnosti Frulika s.r.o., výrobce ovocných a zeleninových složek pro další zpracování. „Mezi nejoblíbenější příchutě patří ovšem tradiční ovoce. Každý čtvrtý prodaný jogurt je jahodový! Následuje borůvka, broskev, malina, lesní ovoce, meruňka, višeň. Z dezertních příchutí mají Češi rádi vanilku a čokoládu.“

Za posledních 10 let se počet inovací v mlékárenství v Evropě zdvojnásobil. Jedná se přibližně o cca 10 000 nových či inovovaných výrobků ročně. Důraz je kladen na hygienu, aseptičnost (sterilní podmínky bez přístupu cizích mikroorganismů), kvalitní jogurtové, případně probiotické kultury a automatizaci.
„Výzkumy ukazují, že za posledních 5 let je nejvýraznějším trendem v celém potravinářském odvětví nárůst zájmu o proteiny a tzv. superpotraviny, jako je třeba chia. Zajímavé je srovnání se Slovenskem a Německem. V ČR je totiž nárůst trendu „superfood“ nejsilnější, v SR lze zase ve srovnání s Českem a Německem identifikovat ještě výraznější posílení preference proteinu. Také trendy jako „gluten free“, „lactose free“ a „bio/organic“ mají výrazně vyšší dynamiku růstu v SR než v ČR,“ zmiňuje PhDr. Petr Kopáček z Danone. „Pro tyto moderní tendence platí, že zatím tvoří relativně malou část trhu, ale výrazně rostou. Podle něj lze za spotřebitelské trendy budoucnosti označit i „fairtradové“ výrobky, či produkty kombinující v sobě prospěšnost našemu organismu a zároveň šetrnost k životnímu prostředí, včetně snadné recyklace.“

„V České republice konzumujeme přibližně 15 kg jogurtů a dalších zakysaných mléčných výrobků ročně, což je podstatně méně než průměr evropských zemí, který je cca 19 kg. Vzhledem ke všem prospěšným dopadům dlouhodobě ověřené konzumace jogurtů by bylo vhodné zařazovat jogurty do naší každodenní stravy a přisvojit si moderní stravovací trend „každý den jogurt“,“ dodává Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda ČMSM.