Češi patří ve srovnání s obyvateli ostatních zemí se svou průměrnou spotřebou konzumního mléka něco málo přes 56 litrů mléka na hlavu a rok (2008) spíše mezi jeho průměrné konzumenty. Nejvíce nás při tom předbíhají obyvatelé Finska, kteří ročně vypijí více než 180 litrů, ale i v dalších evropských zemích se vypije mléka podstatně více než u nás. Průměr v EU-27 byl v roce 2008 něco přes 89 litrů, v sousedním Německu to bylo 94 litrů, v Rakousku 79 litrů, a dokonce i Slováci vypijí o 5 litrů více než my. Pouze v Polsku se tedy z našich sousedů zkonzumuje méně mléka než u nás (okolo 50 litrů).

Veřejnost je při tom neustále konfrontována s otázkami, zda je mléko vůbec zdravé nebo naopak nezdravé a zda je tedy mléko náš spojenec nebo nepřítel. Ohledně konzumace mléka jsou lidé v podstatě rozděleni na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedni na zdravotní pozitiva konzumace mléka a mléčných výrobků nedají dopustit, druzí, kterých je naštěstí menšina, jsou přesvědčeni o tom, že se jedná o cizí látku, jež nemá v lidském organismu lidí co dělat. Pojďme se tedy zamyslet nad onou hamletovskou otázkou v titulu tohoto pojednání „ Pít či nepít?“.

O zařazení mléka a mléčných výrobků do zdravé výživy moderního člověka bylo popsáno již mnoho článků a knih. Proti však často brojí různí ideologičtí aktivisté vystupující proti současnému průmyslovému stylu života, ekologičtí aktivisté, vegetariáni, ochránci zvířat, obhájci alternativní medicíny, ale také průmysloví výrobci sóji a rostlinných tuků či dalších náhražek klasických potravin, a také lobby výrobců nápojů, kteří chtějí nahradit mléko svými produkty. Doporučují nám při tom omezení spotřeby mléka a mléčných potravin, v krajním případě orientaci na mléko kozí či ovčí, někteří vyžadují dokonce úplné vyloučení mléka a mléčných potravin z jídelníčku. Argumentují při tom tím, že mléko zahleňuje a lidský organismus si s tím neumí poradit, často operují „údajnými“ nemocemi z potravin a z mléka, a četným argumentem jsou také důvody „ekologické“ o znečišťování životního prostředí produkcí mléka a jeho zpracováním, genetickou manipulací (krmiv, zvířat) či životnímu prostředí škodící dopravou. Ekonomičtí odpůrci zase zmiňují průmyslový charakter výroby a postupující globalizaci.

Jejich argumentace bývají však většinou pseudovědecké, řada faktů je vytržena z kontextu, často se používají klišé a akcentují výjimečné případy a především rozšiřují různé neopodstatněné mýty. Ve sděleních volně šířených například na internetu a v různých médiích se můžeme setkávat s tvrzeními typu „četl jsem, že…“. Je si potřeba ale také přiznat, že některé z argumentů proti mléku dnes rozšiřuje až 1/3 lékařů (většinou ve vztahu k záležitosti alergií), jejichž tvrzení pak názorovou hladinu obyvatel ovlivňuje opravdu významně.

Podle nedávných průzkumů stoupla za 3 poslední roky spontánní odpověď na otázku, zda jste se setkali s propagandou proti mléku, z 9 na 13 %, přičemž 2/3 ji hodnotí jako důvěryhodnou a 1/3 se dokonce rozhoduje omezit spotřebu mléka a mléčných potravin. Hlavními argumenty jsou opět většinou alergie, nevhodnost konzumace mléka pro zdraví, škodlivost mléčného tuku, rizika rakoviny.
Na asistované dotazy se většinou uvádí např. oteplování planety metanem od dojnic, údajně špatná stravitelnost kravského mléka (oproti mléku koz a ovcí).
Podle oficiálních údajů EU je však každý druhý respondent vůči propagandě proti mléku imunní.

Je tedy zřejmé, že šířenou propagandu proti mléku a mléčným výrobkům nelze ani přeceňovat, ale rovněž ji není možné podceňovat a podobně je potřeba přistupovat také k vyvracení mýtů o mléce, které ve společnosti kolují. Na tomto místě bychom rádi připomenuli výsledky průzkumu provedeného agenturou STEM/MARK v lednu a únoru 2008 na reprezentativním vzorku tisíce respondentů různých věkových kategorií ve všech regionech České republiky, který si kladl za cíl zjistit názory veřejnosti na pití mléka a pokusit se odhalit a následně uvést na pravou míru nepravdivé informace o mléce, které jsou mezi veřejností nejčastěji rozšířeny. Uvedený průzkum mimo jiné odhalil, že více než třetina Čechů (36 %) nepije pravidelně mléko, resp. ho pije méně než jednou týdně, z toho 28 % respondentů mléko nepije vůbec!

Argumentace proti nejčastějším mýtům o mléce

M Ý T U S
21 % Čechů si myslí, že mléko není pro člověka vhodné. Odpůrci mléka tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádný jiný volně žijící savec mléko nepřijímá (kromě domestikované kočky domácí). Navíc jsou savci živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu a ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů.
ARGUMENTACE PROTI
Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu. Tato tzv. „laktózová intolerance“ se vyskytuje v průměru jen asi u 2- 10% Evropanů. Výzkumy navíc dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila. „Genetické změny přitom souvisí s řadou lidských charakteristik. Mnohé z nedávných genetických změn jsou přitom odrazem změn v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství,“ tvrdí například antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu. U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko.

 

M Ý T U S
Podle odpůrců (27%) je mléko a další mléčné výrobky zdrojem mnoha zdravotních komplikací. Na prvním místě uvádějí alergii na mléko, která je v populaci stále častější. Dále zmiňují zvyšování hladiny cholesterolu, k níž údajně mléko vede v souvislosti s přijímáním nasycených živočišných tuků. Tvrdí, že předzvěst arteriosklerózy se objevuje už u zcela malých dětí, které konzumují velké množství mléka. Dalšími neblahými zdravotními dopady mléka má být vyšší frekvence infekčních onemocnění, revmatoidní artritida či snížené IQ u dětí.
ARGUMENTACE PROTI
Lékaři upozorňují, že vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D, B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Příznivci mléka proto tvrdí, že například zakysané výrobky upravují poruchy trávení, chrání před infekcemi nebo třeba zlepšují pleť.

Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru.

 

M Ý T U S
Mléko zahleňuje (47%)
ARGUMENTACE PROTI
Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

 

M Ý T U S
Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé (86%). Trvanlivé mléko navíc neobsahuje žádné vitamíny a minerály.
ARGUMENTACE PROTI
Obsahy proteinů, vitamínů a minerálů se téměř neliší! Tepelným ošetřením se z mléka ztrací maximálně 10% výživných látek.
Tepelně neošetřené (čerstvě nadojené) mléko může navíc obsahovat choroboplodné zárodky. Naproti tomu u trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné, a žádné choroboplodné zárodky neobsahuje.

 

M Ý T U S
Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty, tzv. „éčka“. (74%)
ARGUMENTACE PROTI
Při výrobě trvanlivého mléka se v žádném případě do mléka přídatné látky nedávají. Trvanlivost je dosažena výlučně díky tepelnému ošetření – v případě trvanlivého mléka metodě UHT („ultra heat treatment“) a pak také díky speciálnímu složení obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu. Ani v případě výroby čerstvého pasterovaného mléka nejsou používány jakékoliv konzervanty. Kratší doba udržitelnosti je dána pouze nižší teplotou ošetření.

 

M Ý T U S
Lidé zatracující mléčné výrobky jsou přesvědčeni, že náš jídelníček obsahuje dostatek vápníku a člověk jej nemusí doplňovat konzumací mléka. Naopak tvrdí, že konzumace mléka je doprovázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin (40%). Tělo se tohoto nadbytku musí zbavit a používá k tomu právě vápník, který si bere z kostí. To je podle nich také příčinou osteoporózy.
ARGUMENTACE PROTI
Mléko a mléčné výrobky jsou z hlediska příjmu vápníku zcela nezastupitelné. Různé potraviny ho sice obsahují velké množství, ale náš organismus je schopný vstřebat z něho jen malou část. Navíc v dětství a dospívání se zužitkuje přibližně padesát procent celkově přijatého vápníku, v dospělosti je to však už pouze dvacet procent. Z mléčných výrobků je jako zdroj vápníku nejvhodnější polotučné mléko či polotučný jogurt. Odborníci na metabolismus se shodují v názoru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné formy a tím znemožňují jeho využití. Naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují.

 

M Ý T U S
Dalším argumentem mléčných odpůrců je údajný obsah hormonů a antibiotik v mléce. Tvrdí, že pokud jsou například krávy s mastitidou léčeny antibiotiky, přítomnost léků se objeví i v mléce a například děti konzumující často mléko si tak mohou vybudovat rezistenci na antibiotika. Stejně tak tvrdí, že březí krávy vylučují do mléka hormony, které mají negativní vliv na lidské zdraví (vedou prý např. ke zhoršení akné).
ARGUMENTACE PROTI
Odborníci prokázali, že mléko krav léčených antibiotiky neobsahuje ani stopy těchto látek. Rozsáhlý výzkum na toto téma zpracovali například britští lékaři z Oxfordu a výsledky zveřejnilo BBC. Přítomnost hormonů v kravském mléce vědci nepopírají, ale argumentují tím, že jde o tak miniaturní množství, které na lidské zdraví nemůže mít absolutně žádný vliv („množství jedné kapky vody v olympijském plaveckém bazénu“). Množství hormonů obsažených v kravském mléce je podle nich v porovnání s množstvím hormonů, které produkuje naše tělo, naprosto zanedbatelné.

 

M Ý T U S
Mléko je tučné a má moc kalorií (41%)
ARGUMENTACE PROTI
Obsah tuku v mléce závisí na stupni odstředění mléka. Trh s mléčnými výrobky nabízí široké spektrum produktů s různým obsahem tuku. V případě konzumního mléka bylo v ČR v roce 2009 spotřebováno pouze 13,5% tučného mléka, nejvíce zastoupené bylo mléko polotučné (80%) a kromě toho se prodalo ještě 6,5% mléka nízkotučného s obsahem nejvýše 0,5 % tuku.
Navíc je potřeba zdůraznit, že energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka (zdroj: Fórum zdravé výživy, nutriční terapeutka Tamara Starnovská)

 

M Ý T U S
Mléko z obchodu je ředěné vodou (62%)
ARGUMENTACE PROTI
Mléko dodávané do obchodní sítě je ošetřováno v souladu s potravinářskými standardy: obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění (plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %, odstředěné 0,5 %).
Mléko prodávané v obchodech prochází několika stupni zpracování: čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde „separací a standardizací“, při které je odstraněna část tuku a dosažena tak požadovaná tučnost mléka. Odstraněný tuk je pak následně použit na výrobu dalších mléčných produktů. Takto upravené mléko je následně homogenizováno. Homogenizace je proces, při kterém jsou kapičky tuku rozloženy na podstatně menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny a nevytvářejí shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou UHT (trvanlivé mléko) nebo metodou pasterizace (pasterizované mléko).
Voda se tedy v žádném případě k mléku nepřidává, stejně tak jako se nepřidávají žádné konzervační látky (viz. výše). V některých moderních technologiích mohou být uplatněny postupy k rozštěpení mléčného cukru laktózy, aby mohl být výrobek nabídnut i skupině spotřebitelů intolerantních vůči laktóze.

 

M Ý T U S
Mléko „přímo od krávy“ je nejzdravější (72%). S tímto mýtem se setkáváme stále více v souvislosti s rozšířením automatů na syrové kravské mléko. Podle prodejců mléčných automatů právě absence tepelného zpracování mléka, umožňuje zachování přírodních „prvků“, jako jsou například laktobacily, které posilují obranu imunitního systému a oživují střevní bakteriální flóru a hrají důležitou roli při deaktivaci karcinogenních látek preventivně působících proti alergiím. To, že čerstvé mléko má oproti mléku tepelně upravovanému některé nesporné přednosti, potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví.
ARGUMENTACE PROTI
Čerstvě nadojené mléko od krávy může obsahovat řadu mikroorganismů, přitom velice záleží na podmínkách jeho získávání, prvotním ošetření a odpovídající úchově v prvovýrobě. S ohledem na možné riziko následné mikrobiální kontaminace, včetně kontaminace choroboplodnými zárodky, je potřeba krátce po svozu do mlékárny mléko tepelně ošetřit pasterací, aby se celkový počet zárodků maximálně eliminoval. Toto vše probíhá za důsledné kontroly laktologů ze Státní veterinární správy.
Mléko prodávané v obchodech je ošetřeno podle platných norem tak, aby bylo bezpečné, nemůže tedy obsahovat žádné rizikové mikroorganismy.
Při prodeji syrového mléka z automatů jsou kupující upozorňováni sice pokynem umístěným na automatu na nutnost tepelného ošetření mléka např. převařením, skutečnost je však taková, že spotřebitelé toto upozornění nerespektují a konzumují mléko v syrovém stavu. Několik příkladů z poslední doby poukázalo na řadu rizik takovéto konzumace, ať už to jsou průjmová a střevní onemocnění jako kampylobakteriózy, salmonelózy a jiné alimentární nemoci.

 

Jak účinně upozorňovat na dotazy o nutriční a zdravotní hodnotě mléka?

V každém ohledu je namístě aktivní propagace opírající se o nejnovější vědecká zjištění. Důležité je přitom akcentovat mléko jako jedinečný zdroj vápníku tolik potřebného pro lidský organismus, odborně vysvětlovat nesporné benefity mléčných bílkovin a mléčného tuku, nutnost konzumace pestré stravy a zdůrazňovat komplexnost nutričních hodnot mléka a jeho složek.

Jsou vhodnější jako zdroj vápníku ovoce, zelenina nebo minerální vody než mléko?

Vápník z mléka je lépe využitelný lidským organismem, protože je v rozpustné formě, je lépe stravitelný a biodisponibilní. V rozpustné formě (30% vápníku) prochází střevní stěnou a zbytek je snadno rozpustný enzymy žaludku a střeva, např. u špenátu je v rozpustné formě jenom asi 5%. U zelí a sóji, kde má vápník stejné vlastnosti jako u mléka, je ovšem celkový obsah vápníku velice nízký (vápník ve sklenici mléka odpovídá obsahu vápníku v 1 kg zelí). V minerálních vodách je vápník sice v rozpustné formě, ovšem minerálními vodami se nelze uživit. K dobré využitelnosti vápníku z mléka přispívá obsah látek, které preferují absorpci vápníku před fosforem ve střevě (fosfopeptidy a laktóza) a udržují tak poměr Ca/P větší než 1.

Není role vápníku všeobecně přeceňována?

Všechny dosavadní výzkumy ukazují jasnou spojitost mezi spotřebou vápníku a kostní hmotou, zvyšující se s věkem. Je jisté, že vápník je základním faktorem konstrukce kostí. „Mléčný“ vápník je díky vazbě na mléčné bílkoviny pro lidský organismus prospěšnější než vápník podávaný jako lék.

Živočišné bílkoviny způsobují kyselou reakci, proto dochází ke ztrátě vápníku močí. Lépe je jíst rostlinné bílkoviny

Tuhle hypotézu vymysleli vegetariáni: aminokyseliny okyselují krev a rostlinné bílkoviny, obsahující méně volných aminokyselin, jsou lepší pro vývoj kostí.
Není to ale pravda, je to právě naopak, např. u velmi konzumované rýže. Ztráta vápníku močí je více než kompenzována lepší absorpcí vápníku z mléka ve střevě. Živočišné bílkoviny jsou všestranně výživově vhodnější než rostlinné.

Mléko je rizikový faktor cukrovky

Tato hypotéza pochází také od antimléčné propagandy a vychází z finské statistiky, kde je docilována nejvyšší spotřeba mléka, ale také častý výskyt cukrovky. Skutečnost je ovšem taková, že zde nebyla nikdy prokázána jakákoliv příčinná souvislost, právě naopak. Pravidelný konzum několika mléčných porcí denně má positivní efekt proti výskytu diabetes.

Mléko je tučné a bohaté na cholesterol

Mléko obsahuje jen 3,5 % tuku a 0 – 12 mg cholesterolu (odstředěné a plnotučné) ve 100 ml. Cholesterol ze stravy representuje 1/3 cholesterolu v krvi. Výzkumy naopak ukazují žádoucí vztah mezi tělesnou váhou a spotřebou mléčných potravin.

Mléko způsobuje osteoporózu a proto Číňané, kteří vykazují nízkou spotřebu mléka, trpí osteoporózou méně než Skandinávci nebo Američané, kteří konzumují mléka hodně

Průměrná spotřeba vápníku v Asii je skutečně nízká, stejně tak je pravdou nižší výskyt osteoporózy. Nezapomeňme ovšem, že největším producentem mléka na světě je Indie, což zkresluje statistiky. Přesto je na fotkách z Indie vidět často rachitis.
Hlavní příčinou této skutečnosti je však výrazně vyšší průměrný věk u skandinávské či americké populace ve srovnání s asijskými zeměmi – riziko následků osteoporózy je ve vyšším věku rozhodně mnohonásobně vyšší než u průměrného věku Asiatů, u kterých na tuto skutečnost působí také vyšší příjem vitaminu D, geneticky daný, než u bílé populace. Asiaté jsou také obvykle menší, a tedy kosti jsou méně namáhané a je potřeba zdůraznit, že Asiaté mají v průměru i více pohybu. Sója, v daleko vyšší míře konzumovaná v Asii, (fytoestrogeny) rovněž působí příznivě. Příčinou faktu tedy není spotřeba mléka, ale zcela jiné faktory.

Konzum sýrů způsobuje hypertenzi, protože jsou slané

Většina mléčných potravin (mléko, jogurty) má proti hypertenzi pozitivní vliv. A jen velmi citlivé osoby na sůl (3 z 10 hypertoniků) musejí slané potraviny omezovat. Jedná se však spíše o uzeniny, které jsou hlavním zdrojem soli v potravě, chléb a z mléčných výrobků pak skupina sýrů v solném nálevu (např. Feta).

Jak účinně upozorňovat na otázky související s mlékem a ekologií?

Hlavní argumenty propagandy proti mléku jsou v tomto případě založeny na produkci metanu v zemědělské prvovýrobě a produkci CO2 v souvislosti se zpracováním mléka, dále pak na vysokých nákladech spojených s produkcí živočišných bílkovin ve srovnání s bílkovinami rostlinnými. Poukazováno je rovněž na vysokou finanční náročnost výroby krmiv. Mléko je tudíž v tomto případě kritizováno nepřímo a negativní argumentace je zaměřena na popírání průmyslové výroby. Velmi často jsou přitom doslova idealizovány bio-alternativní postupy.

Krávy produkují metan.

Metan je 25x horší než CO2. To je také dáváno do souvislosti s vysokým podílem nasycených mastných kyselin v mléce. Produkci metanu lze omezit optimálním složením krmení. Např. vojtěška podávaná namísto sóji snižuje podstatně produkci metanu.

Produkce CO2 je v případě mléčných potravin vysoká. Argumentuje se např. tím, že jogurt s exotickým ovocem (doprava zdaleka) je zatížen vyšším podílem emitovaného CO2

To je určitě pravda, ale srovnejme to s jinými potravinami. Existují vůbec věrohodné metody k těmto výpočtům?

Náklady na výrobu živočišných bílkovin jsou 7x vyšší než rostlinných.

Budíž, ale mají také nejvyšší biologickou hodnotu.

Welfare chovaných zvířat

Dnes už snad má v rozvinutých státech slušnou úroveň…, nebo snad ne?

Kvalita mléka je čím dál tím horší…

Kvalita mléka se naopak čím dál více zlepšuje. A o tom je k dispozici řada důkazů z centrálních laboratoří mléka, které mléko jako surovinu nepřetržitě kontrolují.

Prvovýrobcům a zpracovatelům mléka nejsou environmentální problémy vůbec lhostejné a přejí si, aby byla spotřebitelům i do budoucna poskytována základní mléčná výživa a přitom zůstalo mlékárenské odvětví počínaje prvovýrobou, přes zpracovatele a konče obchodem ekonomicky životaschopné, šetrné k životnímu prostředí, ale také sociálně odpovědné. To sebou přináší požadavky na snižování emisí skleníkových plynů, jako je metan, oxid dusný a oxid uhličitý, které jsou spojeny s výrobou a zpracováním mléka úzce svázány a které tak přispívají k současným změnám klimatu. Proto v září 2009 podepsali v Berlíně zástupci sedmi významných institucí působících v sektoru tzv. „Globální deklaraci o klimatických změnách“ ve které jsou konkrétně uvedeny závazky ke snížení emisí oxidu uhličitého. President Mezinárodní mlékařské federace Richard Doyle při této příležitosti uvedl, že „…při výrobě krmiv, a dále v chovu dojnic, zpracování mléka na mléčné produkty, při jejich balení a distribuci, tam všude vznikají prvky a emise ovlivňující naše životní prostředí a na nás proto musí být, abychom docílili především jejich snížení. Snížení emisí skleníkových plynů je smysluplné – šetří peníze a zvyšuje efektivitu produkce. Iniciativa podporuje a stimuluje tudíž rozvoj inovačních technologií a postupů, včetně energetické náročnosti v prvovýrobě, zpracovatelském sektoru, skladování i distribuci“.

Závěr

Mléko je bezpochyby základní součástí zdravé výživy moderní populace, člověka jako biologického druhu. Takto to dnes vnímá nejméně 2/3 obyvatel. Odborníci z těchto řad musejí však účinně čelit protimléčným argumentům v převážné míře amatérských „sociálních inženýrů“, kteří požadují spravedlivou a neplýtvající společnost, vědecky řízenou a tedy bránící všem podle jejich názoru negativním vlivům. Tato protistrana požaduje zachovat životní prostředí, zdraví zvířat a často inklinuje k vegetariánství (aniž samozřejmě nabízí reálné řešení negativních aspektů, a které to jsou, si samozřejmě určuje sama).
Těmto lidem bývá velmi těžké odpovídat a argumentovat, protože většinou neoperují s vědeckými a prokazatelnými závěry, ale opírají se spíše o různé hypotézy, popř. mýty. Příkladem je stále opakované tvrzení o tom, že člověk je jediný tvor, který pije mléko v dospělosti. Člověk je však také jediný tvor, který dělá spoustu dalších věcí, které jiní tvorové nedělají, např. létá na Měsíc. A pozor: kočka taky pije mléko z misky!

A nakonec nezapomeňme: Každý člověk je myslící bytost, má tedy kromě jiného také právo jíst, co chce. Užitečná doporučení jsou vítána, ale veškeré typy zákazů a omezování (např. navržené zdanění tučných potravin) jsou omezováním jeho svobody.

Zdroje informací v tomto článku:
Nutri News č.20/2009,Maison du Lait, Francie
Průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Tetra Pak v lednu a únoru 2008

Ing. Jiří Kopáček, CSc.
Ing. Oldřich Obermaier
Český komitét Mezinárodní mlékařské federace