Jiný úhel pohledu na nasycené tuky v mléčných produktech

Koncem roku byla zahájena nová kampaň „Nasycené škodí“ (www.nasyceneskodi.cz), která má za cíl upozornit na nadměrnou konzumaci nasycených mastných kyselin v naší stravě a změnit přístup lidí k sestavování jejich jídelníčku. Určitě se jedná o záslužnou aktivitu především proto, že zdravý životní styl zahrnující kvalitní a vyváženou stravu je velmi důležitým nástrojem k prevenci mnoha závažných onemocnění, kardiovaskulární nevyjímaje.

Ano, ale hovořme o kvalitní a vyvážené stravě! Nemohu se proto ztotožnit s tím, že v této kampani jsou už předem znevýhodňovány mléčné výrobky, především pak máslo a sýry. Tuto kampaň proto považuji za účelovou a v jistém směru i za agresivní.

Reklamní slogany uvedené kampaně vybízejí například k tomu, aby si lidé namísto plátku sýra menší kousek sýra spíše nastrouhali a tak zkonzumovali menší množství výrobku, tedy i méně nasycených mastných kyselin.

Podobných „námětů“ je na těchto stránkách více. K máslu je například uvedeno: „Víte, že pečivo namazané margarínem nebo sádlem, vám pomůže snížit příjem nasycených mastných kyselin“. Na podporu těchto sdělení se rychle přidávají výrobci rostlinných tuků a snaží se ve své komunikaci přesvědčit spotřebitele, že právě ten jejich výrobek je nejzdravější a lepší než máslo. Ono „pomlouvané“ máslo se jim však nakonec „hodí do pozitivní komunikace“, když si např. společnost KåKå CZ s.r.o.o svém produktu, rostlinném margarínu „Alfa máslová“ troufne napsat: „Nemohu uvěřit tomu, že to není máslo…“

To je samozřejmě příklad srovnávací reklamy, kterou jasně vymezuje příslušná legislativa, a která mimo jiné říká, že nesmí být klamavá, srovnává jen takové znaky, které jsou podstatné, relevantní a ověřitelné, nevede k vyvolání nebezpečí záměny, nezlehčuje nepravdivými údaji, nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti, atd. Je mi jasné, že při formulaci reklamních sloganů se marketingoví kreativci velmi pečlivě radí s právníky, kam až ve svých sděleních mohou jít, aby jejich výroky nebyly napadnutelné. Mnohdy to je ale skutečně ubohé.

Nechci v žádném případě zpochybňovat skutečnost, že mléčný, tedy živočišný tuk je tvořen ze 2/3 nasycenými a pouze z 1/3 nenasycenými mastnými kyselinami. To je samozřejmě známá skutečnost. Je potřeba si ale uvědomit, že obsah mléčného tuku v mléčných výrobcích tvoří jen malou část z celkového složení výrobku (v případě mléka a jogurtů se jeho obsah pohybuje od 0 do 4 %, v případě sýrů pak od 0 do 35%, apod). Jednotlivé nasycené mastné kyseliny v naší stravě mají velmi rozdílný původ a mají také rozdílné významné biologické funkce. Bez některých si není možné ani představit život.

Nejnovější vědecké poznatky o nasycených mastných kyselinách v mlékárenství naznačují, že je čas přehodnotit pohled, jakým je na nasycené tuky nahlíženo. Za prvé, není důvod k tomu, aby byly nasycené tuky posuzovány jako samostatná skupina z pohledu jejich struktury, metabolismu, funkcí a škodlivých účinků. Pouze tři z celého širokého spektra nasycených mastných kyselin nacházejících se v mléčném tuku (a je jich zde přibližně 400!) by měly být považovány za látky, které ovlivňují propustnost koronárních cév, pokud by byly konzumovány v nadbytku. Za druhé bylo prokázáno, že cholesterol ze stravy neovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, nýbrž to mohou způsobovat specifické mastné kyseliny. Příjem nasycených mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi jako součást komplexního zabezpečovacího systému v těle, které mimo jiné zvyšuje proudění živin do celého těla a chrání tělo.

To jsou jen některá zjištění významných vědců, např.prof. Astrupa z Kodaňské univerzity v Dánsku, prof. Givense, z Univerzity v Readingu ve Spojeném království, prof. Germana z Kalifornské univerzity z Davisu v USA nebo Otto de Oliveira z Texasské univerzity v USA, a dalších, které byly prezentovány na 1.strategické konferenci o nasycených tucích, kterou uspořádala Evropská mlékařská asociace v únoru 2012 v Bruselu.

Dnes je možno říci, že všechny složky potravy jsou potenciálně důležité a že nasycené tuky mají velmi aktivní metabolickou roli. Vědecké důkazy tedy už nepodporují dřívější doporučení, aby byl příjem nasycených tuků „co nejnižší, jak je možné“. Příslušné množství příjmu nasycených tuků je rozdílné u každého jedince a je závislé na genetice, stáří, a stylu života. Na základě těchto nejnovějších vědeckých poznatků je možné usoudit, že odpovídající množství nasycených tuků ve stravě sestavené odpovídajícím potřebám konkrétního jedince může mít dokonce pozitivní vliv.

Mléčné výrobky, které jsou dnes tak často znevýhodňovány v takovýchto podobných kampaních, hrají naopak velice důležitou roli ve zdravé a vyvážené stravě. Jsou doporučovány ve výživových směrnicích ve všech členských státech EU. Jsou to především přírodní produkty, které nám poskytují důležité živiny, ať už vysoce kvalitní mléčné bílkoviny, minerály vápník, fosfor, draslík, hořčík a zinek, vitamíny A a D, vitamíny B2, B6, B12, jež jsou nezbytné ve všech etapách života.

Vědecké studie ukazují, že mléčné výrobky jako součást zdravé výživy mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků. Mléčné potraviny pozitivně přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti, stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku.

A uvědomme si: My lidé samozřejmě konzumujeme potraviny jako takové, a ne pouze jednotlivé živiny, ze kterých jsou složeny. A naopak: potraviny konzumujeme proto, abychom se zásobili jednotlivými živinami a nikoliv proto, abychom se vyvarovali nevhodným nutrientům.

Pro spotřebitele je určitě daleko prospěšnější, když ho bude reklama informovat o všech obsažených živinách a jejich souvislostech, a ne naopak jenom o těch, které jsou vnímány negativně.

Mlékárenský průmysl na celém světě nabízí neuvěřitelně širokou paletu mléčných výrobků a zohledňuje tak potřeby různých typů spotřebitelů. Každý jedinec tak má možnost sestavit si sám zdravou a vyváženou stravu podle jeho potřeb, chuti a vkusu. Výrobci navíc svůj sortiment neustále inovují s jediným cílem: uspokojit spotřebitele a poskytnout mu lepší výběr, ale rovněž reagovat na změny v preferencích spotřebitelů v jednotlivých letech a samozřejmě reagovat na nejnovější vědecké poznatky a výživové trendy.

Meta-analýza a přezkum systematických studií o vztahu mléka a zdraví přinesla významné výsledky: pravidelná konzumace mléka je spojena s 19% snížením srdeční choroby, s 21% snížením diabetu, konzumace mléčných výrobků může i snižovat riziko infarktu. Dospělo se k závěru, že bude ale ještě zapotřebí dalších systémových studií prokazujících celkovou zdravotní prospěšnost mléka.

Poslední vědecká zjištění také zpochybňují, zda je možné určovat důsledky konzumace různých mléčných potravin, např. sýrů, pouze na základě obsahu nasycených mastných kyselin. Jedná se například o případný vliv na výskyt srdečních onemocnění či riziko infarktu. Potravinové zdroje nasycených mastných kyselin, jako jsou například zmíněné sýry, obsahují ale ještě další nutrienty s možným vlivem na riziko srdečních onemocnění a mrtvice.

Vyhýbání se konzumaci základních potravin, jako jsou mléčné výrobky, z důvodů, že jsou v nich zastoupené nasycené tuky, může naopak vést k nedostatečnému příjmu některých esenciálních živin, jako je vápník, další minerály a některé vitamíny. Celkové zastoupení živin v potravinách a jejich význam a podíl v naší výživě, by měl vést k formulování zdravotní a výživové politiky.

Tak tedy ještě jednou: Lidé konzumují potraviny jako celek a nikoliv jednotlivé živiny, ze kterých jsou potraviny složeny. Je tedy nutné přistoupit při uvažování k holistickému pohledu na potraviny a nevytrhávání jednotlivých součásti, tedy významu jednotlivých živin, z celkového kontextu. Vždy je potřeba zohledňovat celkové nutriční složení potravin a jejich přínos ke zdravé a vyvážené stravě jako základ pro jakékoliv opatření a přijímaná výživová doporučení.

A nakonec snad jedno z mého pohledu rozumnější doporučení:
JEZTE STŘÍDMĚ PESTROU STRAVU A NEZAPOMÍNEJTE NA PRAVIDELNÝ POHYB – TO JE ZÁKLAD ZDRAVÍ!

Autor: Ing. Jiří Kopáček, CSc.